Poselství vody: "Zastav se, abys mohl plynout."

Milovaní lidé Země, já jsem voda a přináším do života pohyb, ale je tady jedna věc, kterou musíte pochopit - harmonický, vyživující pohyb není možný bez zastavení, bez klidu.

Jste právě v období velkých změn na Zemi, ale přestože máte už možná pocit, že jste toho už prošli hodně, vězte, že proces transformace je teprve na začátku. Ano, už se odkryly základy, odstranilo se hodně starých nánosů a položily první nové kameny, ale ta cesta, která se před vámi - před lidstvem - otevírá je mnohem velkolepější, než cokoli, co si dnes představujete.

To, co vás čeká, je krásné, úžasné a božské. A také silné, hluboké a intenzivní. A proto vám chci předat toto poselství, abyste těmito změnami nadále procházeli v klidu a harmonii.

život plyne. Není možné jej urychlit ani uspíšit. Stejně tak vaše cesta. Vaše transformace. Je to přirozený proud a na vás je, jakým způsobem jej prožíváte a vnímáte. Nemůžete přeskočit kapitoly svého života, ale je jenom a jenom na vás, zda ty kapitoly, kterými procházíte, budou harmonické, šťastné a naplněné vnitřním klidem.

Věřte, že i na první pohled (tedy běžný lidský pohled) destruktivní kapitoly lze takto prožít. Destrukce není "špatná". To, proč je pro vás tak zničující, je to, že se jí bráníte. Snažíte se ji zastavit, snažíte se zastavit tok vašeho života. Ale to nejde. Nemůžete rukama zastavit řeku. Snažíte se, ale nejde to. A tak prožíváte bolest, zoufalství, bezmoc. Ach, tyto emoce dokážou být tak kruté. Jsem voda a já všechny vaše emoce znám a cítím s vámi. Prosím, pochopte - nemusíte je prožívat. Vesmír nechce, abyste trpěli.

Abyste dokázali pochopit dar destrukce, podívejte se do přírody. Třeba kompost. Ten znáte z vašich zahrádek. A i když zahrádku nemáte, určitě víte, že to je to nejlepší hnojivo pro rostliny. A co je to kompost? Kompost je přímo archetypem destruktivní transmutace, při níž z již nepotřebných, starých prvků vzniká živná půda pro nový život. Bez procesu tlení by příroda brzo zanikla. Byla by plná suchých, odumřelých rostlin a nové by neměly z čeho růst. Stejné je to ve vašem životě.

Přestaňte bojovat o záchranu a zachování vašich suchých větví. Vzdejte se jich, nechte je spadnout a pohltit životem, aby se mohly stát prostorem pro něco nového. 

Stejně tak ale nebojujte o růst těch nových. Semínko ze země nemůžete vytáhnout silou. Potřebuje čas, výživu, péči a lásku. Vzníkání a zanikání má svůj přirozený, plynulý řád. Přijměte jej a vaši duši naplní klid a mír. Přijměte přirozený proud, naslouchejte, pozorujte a vnímejte dary, které k vám sám přináší a já vám zaručuji, že budou mnohem úžasnější než cokoli z toho, co jste si dokázali vymyslet.

Zastav se a splývej v proudu svého života, protože jedině tak můžeš ocenit jeho hlubokou moudrost a dokonalost. Jenom ve ztišení své mysli se můžeš dotknout své skutečné síly a poznat svou cestu. Neboj se, člověče, můžeš se zastavit. Aspoň na chvilku. Svět se nepřestane točit, tráva nepřestane růst. Důvěřuj životu. Každá situace či starost má své řešení a nejlepší způsob, jak jej najít, je zastavit se. 

Lidé si neustále stěžují, když někde musí čekat. A o chvíli později si stěžují, že nemají čas se zastavit. 

Popřemýšlejte o tom trochu. Vám to dává smysl?

Co kdybyste ve frontě nebo na zastávce místo "čekání" prostě jenom "byli"? 

Co kdybyste takové chvíle využili k vnitřnímu zastavení a uvolnění? Co kdybyste se zhluboka nadechli a vydechli, zavnímali své tělo a třeba se i trochu usmáli? Je to malý krok, ale takový, který můžete udělat, a otevře vám cestu.

Ticho. Klid. Zastavení. Důvěra. Přijetí. Plynutí.

To jsou slova, která bych chtěla vnést do vaší mysli a tím i do vašich životů. Opakujte si je, vnímejte je a naslouchejte tomu, co vám říkají. Co ve vás spouští, s čím rezonují. Přemýšlejte o nich a o jejich významu a co znamenají právě pro vás. Kde a kdy ve vašem životě se objevují a kde se jim naopak bráníte?

Jenom vy sami můžete najít odpovědi na otázky svého života. Jen si musíte začít klást otázky.

A těmito můžete začít :-)